Paní řekla pánovi:pojď dáme ji tam kde jsme ji našly pojď zlatíčko musíme někam jít bude to malá procházka.Dítě začalo brečet a drželo se pevně postele a ne a ne se postele pustit.Paní se zhrozila a ztuhla.Pánovi vše o té knize řekla a on jen na to:hm......
Bylo ticho dítě pomalounku řeklo:nechci pryc mami.Paní se na ni podívala zvážněla v obličeji a pravila:ach ano.Potom odešla a řekla pánovi:Karle prosím uspi ji a pak pojď ke stolu musím ti něco říci.Pán poslechl a odešel uspat malou elfku.Paní se ponořila do myšlenek po vrásčité kůži ji stékaly slzy...co budu dělat co?Pak uviděla svého manžela jak na ni zděšeně kouká.Půjjdem ke stolu musím ti říct něco hrozného....


Hezké