Paní i pán šly s brekem domů co bude s jejich holčičkou...
už to byl rok...ano,měsíce plynuly jako voda v potoce a malé holčičce byl rok...jen s jedním si pán a paní dělaly starosti a to byla ta boule neustále se zvětšovala...teď to byl spíše obrovský hrb dítko tím nebylo hezké a a tak se snažila paní aby malá elfka nechodila ven kvůli posměchu okolí.Jednou si paní vzpoměla neměla by holka na operaci?pán se zasmušil...
snad ne...ještě je moc malá...paní úzkostlivě přitakala.Potom si s malou elfkou hrála s hračkami které za ten rok nakoupila..pohladila ji po čela a přejela po blonďatých vláskách až k roztomilému oušku..tu si všimla že ouško je nějak dlouhé a špičaté!Uklidňovala se že to nic není a že dlouhé špičaté uši má ledas-kdo ale stejně bylo jí to divné....říkala si v duchu:to dítě jsem neměla brát z toho pařezu neměla ale přec jsem ho vzala proč?posmutněla...bylo to pro ní trojnásobné zděšení


pěkný.